První zmínky o výrobě oceli
První zmínky o oceli se objevují v starověkém Řecku a Římě, kde byla používána k výrobě zbraní a nástrojů. V té době se vyráběla ocel především pomocí tzv. římského procesu, který zahrnoval přidání dřeva nebo hnědého uhlí.
Ve středověku se v Evropě rozšířil proces výroby oceli zvaný pudlování. Tento proces umožnil výrobu kvalitnější oceli s menším obsahem uhlíku a lepšími vlastnostmi.
V 19. století se objevil proces výroby oceli zvaný zkujňování, který umožnil výrobu oceli s lepšími mechanickými vlastnostmi. Provádí se za pomoci vhánění vzduchu do železa v tekutém stavu. Tento proces se stal základem pro výrobu oceli v moderní době a stále se používá v mnoha oborech.
Využití oceli v dnešní době
Ocel je v současnosti jedním z nejdůležitějších kovů v průmyslu. Její význam je dán především jejími vynikajícími vlastnostmi, jako je pevnost, houževnatost, tvárnost a schopnost přenášet teplo a elektrický proud.
Bez oceli bychom nebyli schopni postavit řadu důležitých staveb a infrastruktur, včetně:
- Mostů: Ocel je používána pro výrobu nosných konstrukcí mostů, které jsou schopny odolávat vysokému zatížení způsobenému pohybem aut, především kamionů a dalších dopravních prostředků.
- Budov: Ocel je používána pro výrobu nosných konstrukcí budov a mrakodrapů, které jsou schopny odolávat tlaku, který vzniká vlivem váhy budovy a pohybem země.
- Dopravních prostředků: Ocel je používána pro výrobu šasi aut, kamionů, vlaků a letadel.
- Zbraní a nástrojů: Používána je také pro výrobu zbraní, nástrojů a dalších předmětů, které vyžadují odolnost a pevnost.
Dále je ocel používána také pro výrobu potrubí, kontejnerů, nádobí a mnoha dalších výrobků. Jedná se o velmi univerzální kov.
Dopady na životní prostředí
Stejně jako vše, i výroba oceli s sebou nese dopady na životní prostředí. Jaké to jsou?
- Emise skleníkových plynů: Výroba oceli vyžaduje spalování fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, což může vést k emisím skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, a k tvorbě skleníkového efektu.
- Znečištění ovzduší: Výroba oceli může také vést k emisím škodlivin, jako jsou oxidy dusíku a síry, které mohou znečišťovat ovzduší a vést k problémům s dýcháním.
- Spotřeba vody: Výroba oceli vyžaduje velké množství vody pro chlazení a odvádění odpadních látek. To může vést k omezení přístupu k vodě v oblastech, kde se ocel vyrábí, a k narušení ekosystému.
- Odpadní látky: Výroba oceli produkuje také odpadní látky, jako je škvára a popel, které musí být zlikvidovány co možná nejekologičtějším způsobem, aby se zabránilo znečištění půdy a vody.
Přečtěte si také, jaká byla historie vzniku oděvního průmyslu nebo se podívejte, jaké jsou nejzajímavější mosty světa.